Popelnici na směsný odpad je lepší zaplnit celou. I tím, co do ní nepatří
Je vám líto nechat popelnici na komunální odpad poloprázdnou, protože za její svoz přece platíte? Nemusí. Je to určitě lepší, než do ní dávat odpad, který sem nepatří. Pokud do popelnice vyhodíte například bioodpad (jako je posekaná tráva, nalámaný vánoční stromek atp.) poputuje její obsah na skládku. A čím víc odpadu se na skládku bude vozit, tím víc bude obec platit, což se odrazí i v ceně svozu, kterou platíte.
Recyklovat je možné jen perfektně čistý odpad
K recyklaci dávejte věci, které jsou dostatečně čisté. Rozhodně je nemusíte pulírovat do každého záhybu, nebo umývat v myčce. Určitě je ale dobré obaly zbavit většiny zbytků a nečistot. Takže skleněné obaly, i ty z plastu, stejně jako plechovky, jednoduše opláchněte, počkejte až oschnou a pak je dejte do správného kontejneru.
Problém ovšem bývá mastnota, ať už na papírových nebo plastových obalech. Tuk by totiž mohl kontaminovat celý recyklační proces a výsledný materiál znehodnotit.
Plast se dá recyklovat, takže jednorázové věci z něj nejsou problém
To, že většina běžně používaných plastů je recyklovatelná neznamená, že k jejich recyklaci také dojde. Existuje asi 40 tisíc druhů plastů, ovšem u některých z nich je recyklování příliš obtížné a náročné. A navíc - k samotné recyklaci se dostane asi pouze 30 % vytříděného plastu.
Jednotlivé obce si také určují jaký tříděný odpad budou přijímat, i co se s ním bude dít dál. Jestli a kam poputuje - k recyklaci, do spalovny či na skládku. Chcete vědět, jak to je u vás? Informujte se na příslušném obecním úřadě.
Recyklace je v oblasti odpadů nejlepší cesta
Není… Nejlepší cesta je žádný odpad nevytvářet. Jak toho docílit? Používáním znovupoužitelných řešení. Ano, nic nevydrží věčně, ale čím míň jednorázových výrobků, tím lépe. Ať už jde o mikrotenové sáčky na ovoce a zeleninu, odličovací tampony, nebo jednorázové obaly na jídlo a pití s sebou.
Recyklace spotřebuje více energie než výroba nových produktů
Ve většině případů recyklace vyžaduje méně energie než výroba nových produktů z primárních surovin. Například recyklace hliníku šetří až 95 % energie ve srovnání s výrobou hliníku z bauxitu. Tenhle proces totiž zahrnuje energeticky náročné fáze, jako je těžba a elektrolýza. Podobně recyklace papíru spotřebuje přibližně o 40 % méně energie než výroba ze dřeva. U plastů může recyklace ušetřit až 80 % energie ve srovnání s výrobou nových plastů z ropy nebo zemního plynu. A to se nebavíme o přidružených dopadech, jako je spotřeba samotného materiálu, vody, znečištění půdy atd.
Recyklované materiály mají horší kvalitu
V dnešní době má spousta recyklovaných materiálů srovnatelnou kvalitu s těmi novými. Výsledek se odvíjí od použitých technologií, které jdou stále v před, a správného zpracování materiálů.
Recyklovaný papír může mít téměř stejnou kvalitu jako papír vyrobený z čerstvých vláken. Stejně tak recyklované plasty mohou být vysoce kvalitní, pokud jsou pečlivě tříděné a zpracované. Moderní metody dnes dokonce disponují pokročilými třídícími technologiemi, které rozdělují plasty podle typu a barev, dále zajišťují odstranění kontaminantů a obnovu materiálových vlastností.
Jeden člověk nemůže udělat rozdíl
Každý z nás může přispět ke snížení odpadu a ochraně životního prostředí. Například recyklace jedné hliníkového plechovky ušetří dost energie na provoz počítače po dobu tří hodin nebo televizoru po dobu dvou hodin.
Navíc argument, že nemá smysl recyklovat v Evropě, když v jiných částech světa, jako je Afrika nebo Indie, recyklace a udržitelnost není prioritou, je mylný. Důležité změny začínají na místní úrovni a mohou inspirovat k dalším opatřením i jinde. Evropské země jsou už teď leadery v recyklaci a udržitelnosti, což může mít pozitivní vliv i na globální úrovni
Kontejnerů na tříděný odpad je málo a jsou daleko
I lenost bohužel bývá důvodem, proč lidé odpad netřídí. Často je slyšet, že na to “nemají čas”, případně jsou pro ně barevné kontejnery příliš daleko. Podle informací z EKO-KOMu z roku 2023 mají lidé v České republice ovšem k dispozici přes 640 000 barevných nádob na tříděný odpad, přičemž průměrná vzdálenost k nim je 90 metrů. Což žádná dálava určitě není.
Navíc, čím dál tím více obcí svým obyvatelům dává popelnice na tříděný odpad přímo domů, případně zajišťuje hromadný svoz plastu, papíru i kovu.
A na závěr tu pro vás máme pár čísel o tom, jak jsme na tom s recyklováním v Česku:
- V České republice odpad třídí 75 % obyvatel, přičemž toto číslo meziročně stále roste.
- ⅔ lidí osob třídí přímo doma. Mimo domov se jedná o 40 % třidičů.
- V práci třídí odpad 42 % osob.
- Bioodpad třídí 53 % třidičů.
- Cestou co největší udržitelnosti, i za cenu vyšších nákladů či snížení komfortu, jde 14 % obyvatel České republiky.
