Ekologické dopady nejčastějších obalových materiálů
1. Plast
Plast je jedním z nejčastějších materiálů používaných k balení potravin. Je levný, lehký a odolný, ale jeho vliv na životní prostředí je zásadní. Hlavní problémy:
- Většina plastů končí na skládkách nebo v oceánech, kde se nerozkládají, ale rozpadají na mikroplasty.
- Výroba plastů je energeticky náročná a spojená s vysokými emisemi CO₂.
- Recyklace je omezená a mnohé jednorázové obaly jsou nerecyklovatelné.
2. Papír
Papír je vnímán jako ekologická alternativa, ale má také své nevýhody:
- Výroba papíru vyžaduje velké množství vody a energie.
- Papírové obaly často obsahují plastovou vrstvu, což znemožňuje jejich recyklaci.
- Pokud papír není vyroben z recyklovaného materiálu, jeho produkce přispívá k odlesňování.
3. Bioplasty
Bioplasty, zejména biodegradabilní plasty jako PLA (polylaktid), jsou vyráběny z obnovitelných zdrojů, například kukuřičného nebo bramborového škrobu, a často se prezentují jako ekologická volba. Skutečnost je však složitější:
- na rozdíl od běžných plastů (PP, PET) mají biodegradabilní plasty zcela odlišnou strukturu, která znemožňuje jejich recyklaci. Přestože by měly být kompostovatelné, v praxi se nerozkládají ani v domácích podmínkách, ani ve většině průmyslových kompostáren.
- Navíc jejich výroba zabírá zemědělskou půdu, která by mohla být využita pro produkci potravin, což přidává další ekologickou zátěž.
Vedle biodegradabilních plastů existují také bio/plant-based polymery, což jsou plasty jako PP nebo PET, ale vyrobené z rostlinných zdrojů namísto ropy. Tyto plasty mají stejnou strukturu jako jejich fosilní protějšky, což znamená, že je lze recyklovat běžným způsobem – například PP vyrobený z rostlin můžete vhodit do žlutého kontejneru.
Pro účel tohoto článku se však zaměřujeme především na biodegradabilní plasty a jejich ekologické výzvy.
Proč jsou vratné obaly ekologickým řešením?
Vratné obaly kombinují výhody různých materiálů a minimalizují jejich nevýhody. Klíčovým faktorem je jejich opakované použití, které výrazně snižuje dopad na životní prostředí.
Ekologický bod zlomu
Podle dostupných dat se vratné obaly, jako jsou REkrabičky a REkelímky, stávají ekologičtějšími již po několika použitích:
- REkrabička:
- CO₂: Ekologický bod zlomu je dosažen po 4–6 použitích.
- Voda: Po 4–5 použitích.
- Energie: Po 4–12 použitích.
- REkelímek:
- CO₂: Ekologický bod zlomu nastává po 4–7 použitích.
- Voda: Po 7–15 použitích.
Každé další použití znamená nižší spotřebu surovin a méně odpadu.
Udržitelnost v praxi
- Snížení odpadu: Vratné obaly nahrazují stovky jednorázových variant, což znamená méně plastů na skládkách.
- Nižší nároky na zdroje: Díky dlouhé životnosti vratných obalů se výrazně snižuje potřeba nových surovin.
- Jednoduchá recyklace: Na konci životního cyklu lze materiály snadno recyklovat nebo zpracovat.
Závěr
Ekologické dopady obalů nelze posuzovat pouze podle jejich výroby, ale je nutné zohlednit celý životní cyklus. Vratné obaly, jako jsou REkrabičky a REkelímky, nabízejí udržitelnou alternativu, která spojuje nižší ekologickou zátěž s praktickými výhodami pro podniky i spotřebitele. Každý krok směrem k opakovanému použití je krokem k zelenější budoucnosti.
Použité zdroje:
Ekologická data REkrabičky a REkelímku
Ekologické centrum Most
Udržitelný obal - Bioplasty
Foodnet.cz - Ekologické obaly
Svět balení - Bioplasty
REkrabička blog
Konzument.cz