S plastem je to podobně jako s ohněm – je to dobrý sluha, ale špatný pán. Pokud se používá ve velké míře a aplikuje se na výrobu jednorázových výrobků, představuje samozřejmě problém v podobě hromady spotřebovaného materiálu a následně odpadu. To, že všeho moc škodí, víme už dávno, a u jednorázových plastů to platí dvojnásob.
Když jsme s REkrabičkou stáli před rozhodnutím, jaký materiál zvolit, nechali jsme si záměrně otevřenou hlavu a vybírali z nejrůznějších možných variant a jejich kombinací. Tohle jsou možnosti, které jsme zvažovali:
- sklo
- nerez
- silikon
- plast
- dřevo
- porcelán
Každý materiál jsme detailně zkoumali a vyhodnocovali nejen jeho kvality, ale také zdravotní nezávadnost a výsledný dopad na životní prostředí. Zde jsou naše poznatky.
Pozn.: Informace níže prosím berte v kontextu našeho projektu – rozhodně se nejedná o univerzální pravdu a celkové porovnání materiálů. Jde pouze o srovnání pro vratné obaly na jídlo. Čerpali jsme z dostupných materiálů a názorů expertů v oblasti cirkulární ekonomiky a zvažovaných materiálů. Do budoucna bychom také rádi zpracovali detailní LCA na toto téma.
Sklo
Sklo je jeden z mála materiálů, který můžete recyklovat pořád dokola téměř bez ztráty kvality. Z 1 kg recyklovaného skla uděláte opět 1 kg skla. Je to léty prověřený materiál, který je navíc velmi jednoduchý na údržbu, neboť se snadno myje v myčce a následně rychle schne.
Na druhou stranu mají výrobky ze skla poměrně velkou hmotnost a zpracování tohoto materiálu je značně energeticky náročné s nezanedbatelnou CO2 stopou. Věděli jste například, že jednorázová skleněná láhev nebo sklenice má až násobně horší dopad na životní prostředí než ekvivalentní plastový obal, a to i když vše poctivě zrecyklujete? Sklo dává smysl zejména při opakovaném použití, což by byl i náš případ, ale pokud jsme si k výše uvedenému přičetli celkovou křehkost materiálu, věděli jsme, že budeme zřejmě hledat v jiných vodách.
Nerez
Ve prospěch nerezu jednoznačně hovoří jeho odolnost a dlouhověkost. V tomto směru je nejlepším materiálem v našem výběru. Druhou stranu mince představuje energetická náročnost na výrobu a zpracování, nad kterou bychom však vzhledem k vysoké výdrži dokázali přimhouřit oko. Co už jsme ovšem nemohli prominout byly negativní vjemové vlastnosti, nevhodnost pro ohřev v mikrovlnné troubě a vysoké pořizovací náklady, které jsou mimo možnosti cenově dostupného zálohového systému.
Silikon
Nedávno se na trhu objevilo velké množství nádob na jídlo právě z tohoto materiálu. Takové výrobky mají jednu nespornou výhodu - po jídle je jednoduše srolujete nebo splasknete a nezaberou vám téměř žádné místo v batohu nebo tašce. Tím výčet výhod ovšem končí.
Silikon se nedá recyklovat, špatně drží tvar a dvakrát jsme nejásali ani nad samotným vzhledem. Povrch se totiž rychle opotřebuje, absorbuje pachy a to pro nás byla dostačující podmínka pro to, abychom se dále tímto materiálem nezabývali.
Plast
Nejčastěji používané plasty jako PET nebo PP jsou při výrobě poměrně nenáročné z pohledu spotřeby energie a přírodních zdrojů. Většina se jich totiž produkuje z odpadu ropného průmyslu. Pokud se plasty používají opakovaně, dopad na životní prostředí je výrazně lepší než u výše zmiňovaných materiálů. K dobru také přičtěte velmi dobrou recyklovatelnost, jednoduchou údržbu a odolnost jak proti prasknutí, tak proti absorpci pachů a barev z potravin.
Nevýhodou je menší odolnost proti oděru a poškrábání. Plast je v porovnání se sklem nebo kovem měkký materiál a i když lze jeho odolnost zvýšit povrchovou úpravou nebo přimícháním určitého typu příměsi, nožem ho poškrábete vždy, budete-li chtít.
Dřevo a porcelán
Výčet materiálů uzavírá dřevo a porcelán – hodili jsme je na hromadu, neboť s oběma jsme měli rychlý proces. Dřevo není vhodné pro mytí v myčce a porcelán je zase příliš křehký na to, aby vydržel v našich náročných podmínkách.
Dřevo je přírodní materiál z obnovitelných zdrojů, který ale není příliš vhodný pro balení jídla.
Máme vítěze
Jak už asi na základě řádků výše tušíte, volbou číslo jedna byl pro nás plast. I když se nejedná o nejodolnější materiál v testu, může v tomto směru při vhodném zacházení směle konkurovat těm nejlepším. Základem je proto uvědomělost našich uživatelů, kterou chceme neustále budovat a rozšiřovat – i proto má naše REkrabička na víčku nápis „Nepoškrábej mě prosím, mám před sebou ještě dlouhou cestu.” Zároveň hledáme cesty, jak zvýšit odolnost samotného výrobku a několik es už v rukávě máme připravených!
Závěrem
V úvodu jsme zmínili, že negativní dopad materiálu je vždy nutné zvážit v konkrétním kontextu a jak jste se mohli sami přesvědčit ze souhrnu naší analýzy, plast není vždy špatné řešení – špatná může být pouze jeho aplikace.
Je krátkozraké myslet si, že plošným zakázáním plastů zachráníme svět. Každé využití je třeba posuzovat zvlášť a do důsledku a my už víme, že v cirkulární ekonomice tento materiál rozhodně má a bude mít své místo.
Výběrem plastu jako hlavního materiálu naše práce neskončila – polymerů je totiž celá řada a abychom měli jistotu, že vybereme ten nejlepší, museli jsme se nedobrovolně stát odborníky i v této oblasti. Jak jsme polymery vybírali a testovali se dozvíte v dalším a posledním díle.
