REkrabička a REkelímek
Zpět na články

Ekologické dopady neekologických jednorázovek

Ekologie
Ondřej Širočka

Používání jednorázových obalů na jídlo a pití je velmi snadné a pohodlné. Necháme si do nich zabalit jídlo v restauraci, necháme si v nich doručit oběd od rozvážkové firmy, nebo si připravit kávu s sebou. Jakmile dojíme nebo dopijeme, vyhodíme jednorázovku do koše a je to. Námi vyprodukovaný odpad “zmizí” a dál nás netrápí. Už nevidíme jeho další cestu na skládku nebo do spalovny. A nejspíš nás ani nenapadne, co všechno stojí za jeho výrobou. Jenže - mělo by. Udržitelnost by v dnešní době měla zajímat každého člověka. I když ono je lepší spíše říct odpovědnost - odpovědnost za místo a k místu, na kterém žijeme. Tak se pojďte spolu s námi podívat na jednorázovky trochu blíže a třeba k nim svůj vztah přehodnotíte.

Čísla vydají za tisíc slov

Ekologie a udržitelnost je poměrně dost skloňovaným tématem. Než sáhodlouze popisovat, proč by nám tyhle pojmy a s nimi související aktivity neměly být jedno, raději vám ukáže pár čísel z praxe:

V České republice se každý rok spotřebuje zhruba 50 milionů jednorázových obalů na jídlo a 340 milionů kelímků na kávu.

Možná namítnete, že existují ekologické jednorázovky, které se dají snadno recyklovat, nebo kompostovat. Bohužel to tak není. Za ekologické není možné považovat žádné jednorázové obaly – to platí pro plast, papír, cukrovou třtinu, bioplasty a další materiály. Více informací k tomuto tématu najdete v našem článku BIO obaly nejsou bio a jejich kompostování je lež.

Zdroj: Canva gallery

REkrabička a REkelímek vs. jednorázovky - přehled srovnání produkce CO2, spotřeby vody i elektrické energie

Všichni víme, že při výrobě obalů na jídlo a pití dochází ke spotřeba vody, elektrické energie, stejně jako k produkci CO2. O jaká čísla se ale jedná? A jak si vedou znovupoužitelné obaly ve srovnání s těmi jednorázovými? Čtěte dále a možná budete překvapeni.

REkrabička, REkelímek a jednorázové obaly – srovnání produkce CO2

REkrabička a jednorázové obaly - bod zlomu produkce CO2

REkelímek a jednorázové obaly - bod zlomu produkce CO2

REkrabička, REkelímek a jednorázové obaly – srovnání spotřeby vody

REkrabička a jednorázové obaly – bod zlomu spotřeby vody

REkelímek a jednorázové obaly – bod zlomu spotřeby vody

REkrabička a jednorázové obaly – srovnání spotřeby energie

REkrabička a jednorázové obaly – bod zlomu spotřeby energie

Jak vidíte, jediné skutečně ekologické řešení je to znovupoužitelné. Nejen, že šetří cenné přírodní zdroje, ale pomáhá i předcházet vzniku zbytečného gastro odpadu. REkrabička a REkelímek mají pozitivní ekologický dopad již od cca 10 použití, přičemž celkem je lze použít až 400x a nahradit tak stejný počet jednorázových obalů. A co se s našimi krabičkami a kelímky stane až doslouží? Poškozené a opotřebované obaly vybíráme zpět a provádíme jejich kontrolovanou recyklaci. Jednoduše tak, aby se každý náš vyřazený produkt stal součástí materiálu pro nový výrobek.

Samozřejmě, že naše krabičky a kelímky nejsou jedinými znovupoužitelnými výrobky na jídlo a pití s sebou. Existují další typy krabiček, esušy, jídlonosiče a celá řada znovupoužitelných designových kelímků. ALE REkrabička a REkelímek nejsou jen dalšími obaly. Jedná se o první český, a nyní už i slovenský, systém vratných obalů, který umí v gastro provozech jednorázovky adekvátně nahradit. Ne všude vám zkrátka jídlo a pití s sebou do vlastních obalů dají, a to především z hygienických důvodů. Na tohle téma právě připravuje také článek. Zatím si můžete přečíst ten s názvem REkrabička vs jídlonosič.

Zdroje a podklady

Všechny tyhle informace jsme si z prstu nevycucali. Studie vznikla na základě poznatků a výpočtů z vlastní výroby a srovnání s dostupnými studiemi na téma vratných obalů.

  • Gallego-Schmid, A., Mendoza, J. M. F., & Azapagic, A., “Environmental impacts of takeaway food containers,” Journal of Cleaner Production. 211, p. 417-427, 2019
  • T. N. Ligthart and B. D. Foundation, “Single use Cups or Reusable (coffee) Drinking Systems: An Environmental Comparison,” Netherlands Organ. Appl. Sci. Res., p. 121, 2007
  • G. Dolci, S. Nessi, L. Rigamonti, and M. Grosso, “Life cycle assessment of waste prevention in the delivery of pasta, breakfast cereals, and rice,” Integr. Environ. Assess. Manag., vol. 12, no. 3, pp. 445–458, 2016
  • J. Bengtsson, “Reusable coffee cups life cycle assessment and benchmark.” 2018
  • T. Verburgt BSc, “Life Cycle Assessment of reusable and singleuse meal container systems.” 2021
  • Monica F. Harnoto, “A Comparative Life Cycle Assessment of Compostable and Reusable TakeoutClamshells at the University of California, Berkeley.” 2013
  • S. Martin, J. Bunsen, A. CirothCase, “Study Ceramic cup vs. Paper cup,” 2018

Chtěli byste se k tomuto tématu zeptat na více informací? Kontaktujte nás na e-mailu ondrej@rekrabicka.cz.