Turismus a (ne)udržitelnost jdou ruku v ruce

Známé město Bled se před šesti lety vydalo na cestu k zero waste. V rámci projektu v něm v roce 2016 došlo k několika analýzám, které zpracovávaly data týkající se tvorby odpadu a jeho další zpracování. Bylo zjištěno, že v době od začátku června do konce září dochází k prudkému nárůstu produkce komunálního odpadu. Když se tahle analýza propojila s údaji o turistické sezoně, vše se perfektně shodovalo. Jedním z hlavních dopadů cestovního ruchu na životní prostředí je totiž právě nadměrná tvorba odpadu.

Hotely, restaurace a všechna další zařízení cestovního ruchu používají obrovské množství produktů, které jsou často dodávány a baleny v plastových obalech, a navíc slouží pouze na jedno použití. Stačí jmenovat třeba malé šamponky, mýdla a čepice do sprchy na hotelových pokojích. Časté jsou také mikro balení marmelády a medu u snídaní.  Přidejte k tomu počty hotelových lůžek a strávených nocí, a je jasné, že se opravdu nejedná o malý problém. Ano, pandemie koronaviru oblast cestovního ruchu utlumila, ale podle aktuálních dat z cestovních kanceláří tato etapa už končí.

Soukromé pláže hotelů bývají uklizené. Ty veřejné často bohužel vypadají takhle.

S podobnými výsledky jako u Bledu se setkáme i u výzkumů na dalších turisticky oblíbených místech. Krom toho z nich navíc vyplývá, že jakmile se lidé přepnou do „módu dovolená“, používají a spotřebují mnohem více vody, elektřiny a tvoří také více odpadu než v běžném životě. A obecně také platí, že si toho o dovolených dáme na talíř mnohem víc, než kolik toho ve skutečnosti sníme.

Covidová turistika dala české přírodě zabrat

Vzhledem k omezeným možnostem cestování do zahraničí v uplynulém roce dostala česká příroda poněkud na frak. Zaplavilo ji nejen množství turistů, ale také odpadků. Nejčastějšími upomínkami, které po sobě lidé nechávali byly plastové lahve, obaly od jídla, použitý toaletní papír a samozřejmě také roušky.

Takhle vypadají mikro skládky, které "samovolně" vznikají na Šumavě díky turistům. Zdroj foto: TN.CZ

Například správce oblíbených beskydských Pusteven odhaduje, že za listopad 2020 sebral téměř 5krát více odpadu než minulý rok tou samou dobou. Pro představu – odpadky vynáší ve 120 l pytlích. Ke konci měsíce jich bylo 60, zatímco v roce 2019 pouze 13. Na Cinibulkově stezce v CHKO Kokořínsko zase evidují 100 % nárůst plastového odpadu. V Národním parku Šumava začaly dokonce samovolně vznikat „mikro skládky“ se sáčky plnými odpadu, které v přírodě nechali turisté líní odnést je do odpadkových košů. A obdobných případů je bohužel celá řada.

Na Šumavě vzniká pro turisty i osvěta díky #welovesumava. Zdroj foto: We Love Šumava

Čím turismus nejvíce zatěžuje životní prostředí

Nadměrnou tvorbou odpadu

Především toho plastového, který tvoří předměty na jedno použití. Tento odpad je velkou zátěží nejen pro životní prostředí, ale také pro dané město či obec, protože se musí postarat o jeho zpracování.

Plýtváním jídlem 

Švédské stoly bezpečnostní opatření omezila, ale stále platí, že si v hotelích, na dovolených, i v rámci služebních cest necháme u náhradních bufetů nandat pořádnou porci. A jídlo? To  často končí ve smetí.

Znečištěním vody

Například díky nesprávné likvidaci splašků vzniklých v rámci turistického ruchu. S tímhle problémem se třeba potýkají známá Plitvická jezera.

Uhlíkovými emisemi

Ty v tomhle směru způsobuje nejvíce letecká doprava. Aktuálně se na tomhle poli vyvíjí nový typ paliv a případně i letadla na elektrický pohon, ale… zavedení do praxe nejspíš ještě nějakou dobu potrvá.

Jak z toho ven?

Největší oříšek pro cestu k zero waste je asi u hotelů a dalších ubytovacích zařízení. Každý z nich má svůj vlastní příběh, nastavení, zaběhnutá pravidla. Ale nejen v zahraničí už existuje spousta inspirativních ukázek z praxe, případně workshopů i literatury, které v oblasti udržitelnosti a cestovního ruchu mohou poradit a pomoci. Stačí se podívat třeba na slovinský hotel Ribno v Bledu nebo celou řadu hotelů z italského Sorrenta. Spousta zajímavých informací k tomuto tématu je také na webu Zero Waste Europe a u příbuzných iniciativ.

U dopravy pak můžeme zase doufat v rychlý pokrok u vývoje nových alternativ. Zároveň  není potřeba vždycky do cílové destinace cestovat jenom letadlem, ale můžeme využít například vlak. Tahle možnost se u nás otevírá i pro přímořské destinace. 

Zkuste využívat při poznávání nových míst třeba kolo nebo koloběžku

A jinak? Stačí začít u sebe. Při cestách do přírody se řiďte například jednoduchým pravidlem: „Co si s sebou přinesu, to si taky odnesu.“ Je prostě na nás, abychom se mimo náš byt či dům chovali zodpovědně, s úctou k životnímu prostředí a ne stylem „po nás potopa.“ Berte to tak, že když v lese něco odhodíte, je to stejné, jako kdyby vám někdo na zemi v obýváku nechal igelitový sáček od svačiny. To naštve. Jenže není v silách lesní fauny a flóry, aby po vás nepořádek uklidila. A vězte, že i jen malý svinčík může mít poměrně velký negativní dopad.

 Zkusit můžete i našich pár užitečných tipů:

1. Na dovolenou si sebou vozte svou kosmetiku a nepoužívejte tu z hotelových pokojů. Při cestách jen na pár dní pak mějte vlastní znovu použitelnou cestovní sadu. A pokud jedete k moři, zkuste si pořídit opalovací krém šetrný k přírodě. Fajn jsou třeba ty od Amazinc! Většina opalovacích krémů totiž obsahuje Oxybenzon, který se při koupání v moři z pokožky dostane i do ekosystému, kterému úplně nesvědčí, spíš hodně nesvědčí, a způsobuje třeba bělení korálů.
2. Jídlo v hotelu je sice lákavé, ale dejte si na talíř opravdu jen tolik, co sníte. 
3. I když jste na dovolené a chcete relax, neplýtvejte zbytečně vodou a energiemi. Užít si to jde přece i tak ;-)
4. Balte si svačiny na výlety a dovolené do znovupoužitelný obalů. Mikrotéňáky nahraďte třeba Saaczechkem nebo jiným pytlíkem, a vodu si noste ve znovu použitelné lahvi. A všechny další možné odpadky si zkrátka dejte do batůžku a při nejbližší příležitosti je vytřiďte do plastu, papíru nebo komunálního odpadu.
5. A jestli chcete být ještě šikovnější výletníci, zabalte si do batohu i rukavice a ukliďte i nepořádek, který cestou potkáte.

O to, aby byla česká příroda bez odpadků se stará i #nejsemprase

Zajímavé nápady a iniciativy

Pro úklid veřejného prostoru a přírody už existuje celá řada spolků a iniciativ. V Česku je to třeba Trash Hero nebo iniciativa #nejsemprase, která vznikla právě v reakci na covidovou odpadkománii v přírodě. Iniciativu podpořily osobnosti jako Patrik Eliáš, Kateřina Neumannová nebo Kamila Nývltová a na webových stránkách www.nejsemprase.cz najdete spoustu zajímavých informací třeba o tom, jak dlouho se v přírodě rozkládá: 

• PET lahev (100 – 600 let)
• Použitá dětská plena (50 – 250 let)
• Mikrotenový sáček (50 – 100 let)

 Pěkný koncept má pak třeba cestovní společnost Sandemans New Europe, která pořádá ve známých evropských metropolích prohlídky zdarma. Tedy pod jednou podmínkou – její účastníci se pak zapojí do společného úklidu veřejného prostoru. Třeba parku nebo dětského hřiště.

Takže ať už míříte na dovolenou nebo výlet. Myslete krom slunečních paprsků a zážitků i na naši přírodu.

Další zajímavé informace k tématu najdete na:

Zero Waste Europe

Zero Waste Bled

Sustainable Travel

Nejsem prase